Udělali jsme si výlet na hřbitov. Cestou objevili parádní obchod, kde nás paní majitelky s úsměvem přijaly, ikdyž už bylo po zavíračce. Koupili jsme Tobimu aspoň rukavky, prsťáky a k mýmu údivu i radosti si je ani nesundává, jen si je zkoumavě prohlíží.
Cestou zpět se dostavil pocit hladu a když jsě na tabuli blízké restaurace uviděla nápis "svíčková", bylo rozhodnuto. Dopřála jsem si! A že byla! A Tobiáš, ač už jeho plína musela být ne zrovna "oukej", byl usměvavej a spokojenej v koutku. Bohudíky za ně!
Dobrá nálada mu vydržela až domů. Až mi bylo líto, že jdu naše hvězdné dítě uspat.
Žádné komentáře:
Okomentovat