Podzim

Je tu podzim a mně dost trvá, než si na něj zvyknu. U nás celkově překopáváme režim. V létě už jsme byli skvěle zaběhlí. Dopoledne (každej den po-ne) na hřišti. Tobiáš se vyřádil, Ema se vyspala v šátku. Cesta domů sloužila jako uspávací procházka. Skvěle to klapalo. Se začátkem školního roku se dopolední hřiště vyměnila za kroužky, Tobiáš chodí spát až po obědě. Všechno je jinak. Je těžký si zvyknout a zas všechno nějak zkoordinovat, aby to klapalo. Ale pomalu to jde. A ač je venku škaredě, snažíme si to užívat. Tobiáš ze všech nejvíc. A nejvíc v lesní školce!

Ještěže ho to venku tak baví i v dešti, blátě. Ema se totiž vyspí jedině venku v šátku. 

A odpoledne trávíme většinou doma. Tobik má teď oblíbené všelijaké homemade montessori hračky a plastelínu. 

Spáč (aneb měsíc zapomenutej příspěvek... a zas je všecko jinak)

Po mamince :)

Naše děti jsou, bohudíky, celkem spáči. Tobiášek jako malej spával 4 hodiny, někdy i 6. Nejraději v hace. 

Zato Ema hacku moc neprožívá. Dřív v ní ani ležet nechtěla. Teď už leží ráda, ale málokdy to zalomí. A když už, tak jen na chvilku. Spí vpodstatě jen v šátku, ale zato zvládne i 6 hodin v kuse. 

Tento víkend trhla rekord. Byli jsme na svatbě a celý to prospala. Lidi se až nevěřícně koukali. Spala s malinkýma pauzama na kojení od 1 v sobotu vpodstatě až do 7 večer v neděli. 

Noční spaní se zatím taky celkem daří a tak jsme už poprvé zkusili uspat obě děti v jedné místnosti a šlo to! 

A tak už se těším, že zas budu moct večery využít k šití, filmu nebo jen tak k posezení u vínka.