Prosinec

Frekvence mých příspěvků se dost zmenšuje. Není bohužel moc času a síly. Děti dávají celkem dost zabrat. Ema je prakticky neodložitelná, poslední dny už sabotuje i spánek, což byly chvíle, kdy nám tu nedělala hudební doprovod. Zpívat ona totiž umí moc dobře. A tak přináším takovej mišmaš všehomožnýho z posledních dní. Mikuláš Tobiáškovi donesl mimo hromady dobrot taky novou vláčkodráhu. Pekli jsme první cukroví.

   

 

 

 

Dočkali jsme se

dovolené. Někdo by se divil, že se tak raduji z dovolené na podzim, venku už je tak všelijak, ale v létě to holt nešlo. To jsme čas trávili na jiných lukrativních místech, v porodnici, na stavbě. Teď se nám ale naskytla příležitost vyjet. Já bez váhání souhlasila, táta bohudíky taky a tak jsme jeli. S kamarádama, na hory, do Jeseníků a bylo to moc fajn! Počasí sice nijak exklusivní, ale to nikomu nevadilo. Děcka řádily spolu doma i venku, my o nich téměř nevěděli a tak i my dospěláci si mohli užít spolu, pokecat.
Lovili name pstruhy, pak si je dávali k obědu, dlabali dýně, dělali draky. Tobiášek oslavil svoje druhé narozeniny. Ač se ani žádná velká párty nekonala, užil si je myslím skvěle.

Podzim

Je tu podzim a mně dost trvá, než si na něj zvyknu. U nás celkově překopáváme režim. V létě už jsme byli skvěle zaběhlí. Dopoledne (každej den po-ne) na hřišti. Tobiáš se vyřádil, Ema se vyspala v šátku. Cesta domů sloužila jako uspávací procházka. Skvěle to klapalo. Se začátkem školního roku se dopolední hřiště vyměnila za kroužky, Tobiáš chodí spát až po obědě. Všechno je jinak. Je těžký si zvyknout a zas všechno nějak zkoordinovat, aby to klapalo. Ale pomalu to jde. A ač je venku škaredě, snažíme si to užívat. Tobiáš ze všech nejvíc. A nejvíc v lesní školce!

Ještěže ho to venku tak baví i v dešti, blátě. Ema se totiž vyspí jedině venku v šátku. 

A odpoledne trávíme většinou doma. Tobik má teď oblíbené všelijaké homemade montessori hračky a plastelínu. 

Spáč (aneb měsíc zapomenutej příspěvek... a zas je všecko jinak)

Po mamince :)

Naše děti jsou, bohudíky, celkem spáči. Tobiášek jako malej spával 4 hodiny, někdy i 6. Nejraději v hace. 

Zato Ema hacku moc neprožívá. Dřív v ní ani ležet nechtěla. Teď už leží ráda, ale málokdy to zalomí. A když už, tak jen na chvilku. Spí vpodstatě jen v šátku, ale zato zvládne i 6 hodin v kuse. 

Tento víkend trhla rekord. Byli jsme na svatbě a celý to prospala. Lidi se až nevěřícně koukali. Spala s malinkýma pauzama na kojení od 1 v sobotu vpodstatě až do 7 večer v neděli. 

Noční spaní se zatím taky celkem daří a tak jsme už poprvé zkusili uspat obě děti v jedné místnosti a šlo to! 

A tak už se těším, že zas budu moct večery využít k šití, filmu nebo jen tak k posezení u vínka. 

Měsíc

Už jsme měsíc čtyři. Strašně to valí, až mě to děsí. Ale zase to jde celkem dobře. Pár náročnějších chvil bylo, ale sečteno podtrženo je to dobrý! Domeček už taky roste do výšky, táta je zatím spokojenej s novou prací.