Podzim

Jak jsem už psala, letos si konečně pořádně vychutnávám podzim. A jakože se mi fakt začíná i líbit. Dřív to bylo depresivní období. Víc tmy, pošmourna, deště, zima. A ono to po celým dni v práci nepřidalo. Když je ale člověk zas celý dny doma, má to svoje kouzlo. A hlavně, má to dobrej vliv na Tobiho. Až na občasný problémy způsobený zubama (našemu klukovi totiž rostou zezásady po dvou, třech zároveň, tak se není čemu divit, že mu není úplně do zpěvu), je teď kluk vysmátej a hlavně krásně spí. Dřívější maximálně hodinový spánky se mění ve dvouhodinový, někdy i dvouapůlhodinový a já jsem z toho na větvi. A tak stíhám vařit, něco pouklízet a ještě si sednout a začít psat příspěvěk. Sama tomu málem nevěřím :)

Večer si pak zpříjemním třeba všelijakýma dobrotama. Asi je jasný, co jsem dělala včera večer, když dojela na návštěvu teta Markéta.