Je fakt, že mě to prostě napadlo dneska jen tak zčista jasna, ale jsou jisté důvody, co mě k tomu vedly.
Jak to tak pozoruju kolem sebe, tak je to především taková "nemoc matek na mateřské". Naučit se šít na stroji a psát svůj blog. To šití mě dostihlo ještě před mateřskou, tak už jen ten blog scházel. A už jsem taky onemocněla.
A tak jsem se na to vrhla. Na sporáku se vaří Tobiáškův jahodový sorbet (rozuměj červená řepa) a jeho samotnýho jsem zabavila dlouhou křupkou, abych mohla sesmolit aspoň první krátký příspěvěk. Na vyzkoušení :)
Náš táta někde honí slony a tak aspoň bude mít možnost sledovat, jak se nám daří. Ale co hlavně, nebudu už víc plevelit na Facebooku. Už mi to bylo samotné hloupý. Ono, když se člověk chce nějak sdělovat, tak Facebook je sice taková snadná cesta k druhým, co ale Ti, kteří nemají zájem o každej náš počin. Blog funguje tak dobře naopak, kdo má chuť, může se podívat :)
A hlavně, bude to mě samotnou nástroj k uchování pěkných vzpomínek, ke kterým se budeme moci vracet.
A aby to nebylo takový smutný, bez fotek, pár radostí z posledních dní.
Nový věnec na dveřích (ten velikonoční už fakt bylo třeba vyměnit), úroda a náš Tobiáš ala "pro jednu papuču šel bych světa kraj :)
Takže vítám každého, kdo mě tu navštíví :)
Krásný den!
Žádné komentáře:
Okomentovat