Hodový

Poslední víkend se nesl ve znamení svatováclavských hodů v Ochozi. V hlavní roli stárci. Hlavně ti malí a mezi nima i Terezka s Kryštůfkem. Tancovali krásně! 

Bez juchání by to nebyli žádní stárci!

Týden

Jsem tu nic nenapsala. Ale já se zase polepším. Táta nám zas odjel kamsi do teplých krajů (pravda, ani mu těch skoro 40• nezávidím, zlatý babí léto) a tak budem zas častěji psát, ať ví, jak se máme. Jestli mi to teda drak dovolí. Je to s ním nějak ještě akčnější. Všude leze, stoupá si, padá, křičí, směje a tak musím být neustále ve střehu. Akorát na čas jsme pořídili myškový capáčky.

 Čím dál víc si pak užívám ty chvilky, když spí. K odpočinku i tomu aktivnímu. Už dlouho mi tu leží látky na tašku na kočár.

 Dnes jsem odhodlala a poprvé střihla do koženky. Abych zjistila, jak se s ní pracuje. A vylezlo z toho něco, co ani nevím, k čemu bude sloužit. 

Ale koženka super. Tak zítra se snad už odhodlán k té tašce. Dnes jsem v řempu dokoupila poslední potřebný komponenty. Už se není na co vymlouvat :) 

Dva

Máme doma dva Tobiášky! 

A je fakt, že si tak občas připadám. Večer padám vyšťavená a dítě mnohdy nejeví známky únavy. Třeba dnes. Až jsem tomu nevěřila. Tobík byl vzhůru 9,5 hodiny vkuse. Nechápu! Normálně padá po 3, maximálně 4 hodinách. Je fakt, že si asi přednaspal včera. Zkolila ho rýmička a tak celej den víceméně prospal a v noci dalších 14 hodin. Ale dnes už je chlapec zase fit! 

Máma by taky potřebovala mít po ruce svůj odraz v zrcadle...ale takovej, kterej by i přiložil ruku k dílu! 

Marie

a Tobiáš jsou jména, co jsou dnes v kalendáři. Takže všem jejich nositelům všechno nejlepší! Hlavně tomu našemu!

Mnohdy se mně lidi ptají, kdy že má náš Tobiášek svátek, že ho nenašli v kalendáři a on chlapec má nakonec ty svátky rovnou dva. 12.září zároveň s Marií a 2.listopadu na dušičky. 

Shodou náhod jsme měli i tento víkend takovej mariánskej. V pátek na výletě u Panny Marie na Vranově a dnes u jiné PM u babičky Marie v Žarošicích na pouti, kde se těch Marií v procesí člověk stěží dopočítal 

Bylo krásně. Tak baboletně a to já ráda. Tak jsme užívali přírodu zplnahrdla :)

Rajčatobraní

Začíná doba ...braní. První na řadě jsou rajčata. A všechno s nima spojený.

A Tobiáškovo nové autíčko. Ladící samozřejmě. A skoro to stejné spatřené jen pár metrů od hračkářství. 

Táta

Jak jsem už psala, vrátil se nám táta. A Tobiášek jakoby na něj se vším čekal. Za ten týden, co je doma už mu vylezly 3 zuby, naučil se lozit, stoupá si, začíná jíst sám (aspoň se o to pokouší)...a hlavně si ho užívá. Spíš se užívají navzájem. Táta nám vaří dobroty a zapojuje se, co to jen jde. 

Dnes si spolu užili i první lekci hastrmanskýho výcviku. Užili si to myslím opravdu oba! 

Z plaze lezcem horolezcem

Jde to všechno nějak rychle. 

Před týdnem se bezzubej Tobík sotva plazil. Dneska má tři zuby a na to, že lozí teprve tři dny, už lozí celkem rychle a dneska se už i postavil na nohy. V dětským koutku v kavárně. 

Náš kávomlýnek opěr stávkuje, dnes ho táta zavezl na servis a tak jsem se vydala ukojit svůj kávový deficit do kavárny. Prcek se tvářil, že každou chvílí padne. Vše se změnilo, jen co jsem ho položila na koberec koutku, abych si v klidu vypila kávu. 

Na to, že byl už skoro 5 hodin bez spánku (norma je 3,5 max), se s vervou jal porážet všechny kostky a zkoumat hračkový království. Asi mu budu muset obměnit jeho hračkový arsenál. Kluk nám z těch štěrchátek už trochu vyrostl...

Třikrát tři je devět

Táta nám dojel! A vyšlo to akorát na termín plánované dovolené a tak jsme vyrazili jako kompletní rodinka! Hurá. A do hor, do Rakouska! A ne sami, ale rovnou v počtu 3x3. Tři novopečený rodinky, všichni jsme se brali v srpnu před rokem, všichni jsme už stihli přivést na svět děti a tak to byla taková velká rodinná jízda. A povedla se! Za 48 hodin jsme toho stihli myslím požehnaně! Společné zážitky pod horama, u jezer zachycené čočkou mé jablečné krabičky (foťák stávkuje).

A pak táta vytáhl selfie tyčku a začla pravá zábava! :)